KOFIO MAG

Naturální metoda

Zpracování kávy

Naturální metoda zpracování patří mezi nejstarší zpracování kávy vůbec. Původně pochází z Etiopie. Místní farmáři si ji oblíbili hlavně proto, že se při ní spotřebuje velmi málo vody, které je tu nedostatek. Ze stejného důvodu se ale hojně využívá také v Ugandě, Kongu nebo třeba Brazílii.

13. Únor
Rozálie
Rozálie Nováková

Co se v článku dozvíte?

Rozklikněte si téma, která vás zajímá ↓

Kávy zpracované suchou metodou jsou přirozeně sladší

A to bez ohledu na odrůdu nebo region, kde se pěstují. Narozdíl od ostatních metod si totiž během suchého zpracování nepobudou zrnka příliš dlouho ve vodě, takže nezpracují cukry uvnitř plodu. Naturálně zpracovaná zrnka jsou proto sladká a šťavnatá.

Často chutnají po zralých jahodách, borůvkách, malinách, nebo tropickém ovoci, medu či pralinkách. Zároveň mají hutnější smetanové tělo (někdy až jogurtové), které je na jazyku malinko těžší než třeba u promytých káv. Trochu jako kdybyste pili červené víno.

Výhody a nevýhody naturálního zpracování:

  • Zpracování je ekologičtější, spotřebuje si při něm méně vody.
  • Mohou si ho dovolit i menší chudší farmáři, protože nepotřebují těžké stroje.
  • Celkově vyjde proces zpracování levněji, než u ostatních metod.
  • Při nesprávném postupu může kafíčko chutnat po shnilém ovoci a alkoholu (když se zrnka znehodnotí).
  • Na sušení je potřeba spousty lidí, kteří musí třešně neustále otáčet, přehrabovat a přebírat.

Jak proces zpracování probíhá?

  1. Nejdříve se sesbírané třešně přeberou a usuší

    Po sklizni začíná na farmě mravenčí práce. Všechny kávové třešně se ručně přebírají, aby mezi nimi nezůstala žádná větvička, list nebo nezralý plod. Pak se rozloží na betonové podlahy, nebo vyvýšené africké postele. Tam se zhruba 3–6 týdnů sluní, suší a přirozeně fermentují. Během toho je potřeba se o ně stále pečlivě starat. Obracet je, přehrabovat a přebírat, aby schnuly hezky rovnoměrně. A také je chránit před před prudkým úpalem, či naopak rosou a deštěm.

  2. Usušené třesně ještě musí snížit svou vlhkost

    Během sušení třešně postupně změní barvu z červené na černou. Na konci pak vypadají téměř jako scvrklé ovoce. To je znamení, že se můžou přesunout do sila, kde si užijí dalších 30–60 dní ničím nerušeného odpočinku. Než se sníží jejich vlhkost (ideální vlhkost je kolem 11 %).

  3. Pak přichází na řadu loupání

    Odpočinuté třešně, které se vyndají ze sila, je potřeba oloupat (zbavit uschlé dužiny). To se dělá většinou strojově ve velké loupačce. Po oloupání se zrnka ještě čistí od tzv. pergamenu (tak se říká tenké slupičce, která těsně přiléhá na zrnko).

  4. Na konec se zrnka vytřídí a připraví na export

    Zrnko po zrnku se musí pečlivě přebrat a vytřídit. I jedno defektní by mohlo udělat pěknou neplechu a ovlivnit chuť kafíčka. Přebraná zelená zrnka se pak rozdělují podle velikosti a kvality do jutových pytlů. V těch pak putují k obchodníkům nebo přímo do pražírny.

Co jsou to africké postele?

Představte si několik desítek metrů dlouhá lůžka spletená z přírodních materiálů (většinou je to taková velká konstrukce z dřevěných tyčí). Na nich je položená buď nějaká prodyšná tkanina, nebo například síta z PVC, záleží na tom, co mají farmáři k dispozici. Důležité je, aby skrz celou „postel“ dobře proudil vzduch. Na kávových třešních je po sběru totiž ještě spousta dužiny, která se snadno zapaří a chytne plíseň, nebo začne hnít. I přes vychytanou konstrukci afrických postelí je ale potřeba třešně pravidelně otáčet, prohrabovat a přebírat.

Postele jsou buď klasicky umístěné vedle sebe, nebo nad sebou (taková africká palanda), podle místa. Nejčastěji je uvidíte někdy v mírném slunném kopci, daleko od civilizace i zvířat, aby ničím nenačichly. Ale můžou být i například ve skleníku. To je ideální pro sušení při medovém (honey) zpracování.

Pro lepší představu se mrkněte na video

⬇︎

Náš výběr

Ochutnejte naturální kávičku.