Kofein

Kofein začne účinkovat už během 15–30 minut po konzumaci a účinek obvykle přetrvá několik hodin – často se uvádí, že kofein působí zhruba 4–6 hodin. Individuální doba působení se ale samozřejmě liší, záleží na věku, aktuálním zdravotním stavu, hmotnosti, stavu jater...
Poločas rozpadu kofeinu v těle (tedy doba za kterou tělo odbourá polovinu přijaté dávky) je u zdravých dospělých v průměru kolem 4 hodin. To znamená, že zhruba po 5 hodinách od vypití kávy máte v těle stále asi 50 % kofeinu z původní dávky.

Pojem tein označuje kofein obsažený v čaji – chemicky jde o naprosto stejnou látku. Rozdíl je však v kontextu a účinku – v čajových lístcích se kofein (tein) nachází společně s dalšími látkami, zejména polyfenoly (taniny, česky třísloviny) a aminokyselinou L-theaninem, které ovlivňují jeho vstřebávání.
Tein je navázán na taniny, takže se uvolňuje pomaleji než kofein v kávě a tím pádem nastupuje účinek čaje pozvolněji a je déle trvající, ale zároveň mírnější.
Naproti tomu kofein v kávě není vázán na jiné složky a uvolňuje se do krevního oběhu rychle; povzbudivý efekt kávy tak nastupuje už během několika minut po vypití a je intenzivnější, ale kratší než u čaje.

Množství kofeinu v kávě ovlivňuje spousta věcí – od druhu zrnek a způsobu přípravy až po velikost šálku.  Klasické espresso o objemu 30 ml má zhruba 60–65 mg kofeinu. Pokud ale použijete směs s vyšším podílem robusty, bude ho výrazně víc, než v případě čisté arabiky.

Ano, může. Kofein stimuluje centrální nervový systém, a zejména ve vyšších dávkách může vyvolat nervozitu a u citlivých jedinců i pocity úzkosti. Jde o jeden z dobře zdokumentovaných nežádoucích účinků nadměrné konzumace kofeinu – projevit se může neklid, roztěkanost, bušení srdce, zvýšený krevní tlak a úzkostné stavy.
Výzkumy ukazují, že při vysokých dávkách kofeinu (např. >400 mg za den, což jsou zhruba 4 hrnky filtru o objemu 250 ml ) se zvyšuje pravděpodobnost výskytu úzkostí a panických atak. U lidí trpících panickou či úzkostnou poruchou může kofein výrazně zhoršit stav – švédští vědci ve svém výzkumu z roku 2021 zjistili, že dávka ~480 mg kofeinu vyvolala panický záchvat u více než poloviny pacientů s panickou poruchou, zatímco u zdravých dobrovolníků stejná dávka vyvolala paniku jen v 1–2 % případů.
I u jinak zdravých lidí však může už středně vysoká dávka (např. jednorázově ~200–300 mg) vyvolat příznaky úzkosti či zvýšené nervozity, zvláště pokud na kofein nejsou zvyklí. Pokud trpíte úzkostmi, lékaři doporučují omezit příjem kofeinu – citliví jedinci by se mu měli ideálně vyhnout úplně, nebo ho konzumovat jen v malých dávkách.

Doporučená denní dávka kofeinu je pro zdravého dospělého člověka 400 mg. Při vyšší dávce už byste mohli pociťovat právě nepříjemné účinky – třes, bušení srdce, nervozitu, slabost...

Mírné množství kofeinu v těhotenství lékaři považují za naprosto bezpečné. Většina odborných institucí doporučuje nepřekračovat dávku ~200 mg kofeinu denně v těhotenství (to odpovídá zhruba 2 šálkům filtrované kávy za den). Podle Americké společnosti porodníků a gynekologů (ACOG) dávky pod 200 mg/den nevykazují vliv na riziko spontánního potratu či předčasného narození. Pokud jste těhotná, můžete klasickou kávu střídat s bezkofeinovou.

V přiměřeném množství ne. Kofein přechází do mateřského mléka, ale většina studií ukazuje, že konzumace do 200–300 mg denně (cca 2–3 větší šálky filtrované kávy) je pro většinu kojících matek bezpečná. Vyšší dávky – zejména nad 500 mg denně – už mohou u miminek způsobit neklid, podrážděnost nebo potíže se spánkem.
Citlivější jsou především novorozenci a nedonošené děti, u kterých se kofein odbourává pomaleji. V takových případech se doporučuje příjem kofeinu omezit ještě víc.
Pokud přesto máte obavy z pití kávy, zkuste bezkofeinovou variantu.