KOFIO MAG

Začátky kávy v Evropě

Neboli jak se káva stala součástí evropské kultury

18. Červen
Kateřina Nejedlá
Kateřina Nejedlá

O historii kávy...

O mýtech, které obestírají samotný zrod kávové kultury, i o tom, jak se z divokých červených bobulí stal celosvětový fenomén, si můžete přečíst v naší sérii článků o původu kávy. Tentokrát se zaměříme na evropský kontinent a poodhalíme, jaká byla cesta kávových zrn do našich šálků.

Úplný začátek kávy v Evropě

Káva se do Evropy dostávala od 16. století dvěma hlavními cestami: skrze osmanskou expanzi na Balkán a díky námořnímu obchodu ve Středomoří.

Zpočátku byla evropskými cestovateli popisována jako zvláštní černý nápoj, který pomáhá trávení a bystří mysl. Mezi bohatou elitou byla zprvu považována za drahocenný luxus a prodávala se v lékárnách jako lék na různé potíže.

Papežské požehnání

Když káva poprvé dorazila do Itálie, část katolické církve ji odmítala a označovala za „ďáblův nápoj“ kvůli jejímu muslimskému původu.

Vše se ale změnilo kolem roku 1600, kdy kávu ochutnal papež Klement VIII. Nápoj mu zachutnal natolik, že se rozhodl kávová zrna symbolicky pokřtít a požehnat jim. Tím kávě otevřel dveře do celého křesťanského světa.

Zcela první evropská kavárna

Skutečným milníkem v evropské kávové kultuře se stal rok 1645, kdy byla v italských Benátkách otevřena vůbec první veřejná kavárna v Evropě (mimo území tehdejší Osmanské říše).

Benátčané, inspirovaní kávovým stylem z Istanbulu a Alexandrie, si nový podnik okamžitě zamilovali. Kavárny se rychle staly centrem společenského života, umělců a intelektuálů.

Zajímavost: Ve které evropské zemi byly v 17. století kavárny na pár dní zakázány, protože je panovník považoval za nebezpečné líhně politických spiknutí a rebelií?

Anglické univerzity pro chudé

V Anglii se první kavárna objevila v roce 1650 v Oxfordu a brzy následoval Londýn. Na rozdíl od tehdejších krčem nabízely kavárny prostor pro střízlivou a hlubokou diskuzi. Říkalo se jim „haléřové univerzity“, protože za cenu jednoho šálku mohl kdokoli naslouchat debatám vědců a politiků.

A jak navádí otázka, král Karel II. se je dokonce v roce 1675 pokusil kvůli strachu z politických rebelií zakázat, ale po obrovských protestech lidu musel zákaz okamžitě zrušit.

Vídeňská tradice z válečné kořisti

Slavná vídeňská kávová kultura vznikla díky historické náhodě v roce 1683. Když Turci po prohrané bitvě u Vídně narychlo ustoupili, zanechali za sebou stovky pytlů s neznámými zelenými zrny.

Polský důstojník Jerzy Franciszek Kulczycki tyto pytle získal a otevřel si první vídeňskou kavárnu. Právě jemu se připisuje nápad začít kávu sladit a zjemňovat mlékem.

A jak to bylo dál?

Během 17. a 18. století zuřil mezi evropskými mocnostmi tajný závod o to, komu se podaří získat živé kávovníky. a prolomit arabský monopol. Uspěli Nizozemci, kteří kávu propašovali a začali ji masivně pěstovat ve svých koloniích v Indonésii. (na Jávě). Později se přidali Francouzi a Portugalci v Jižní Americe. Díky masové produkci cena kávy v 19. století prudce klesla, nápoj zlidověl a stal se neodmyslitelným ranním rituálem milionů Evropanů.

Dnes můžete od nás ochutnat kávu praženou z mnoha zemí Evropy.

A ani není nutné obcházet královské zákazy!