Za oponou Prague Coffee Festivalu

Když se podíváte na příběh Prague Coffee Festivalu, ať už na jeho komorní začátky v Kafkově domě, nebo moment, kdy se akce zalíbila většímu množství lidí, v čem podle vás odjakživa spočívalo to hlavní kouzlo akce z perspektivy pořadatele i návštěvníka? Co byla ta základní myšlenka, která festival táhla kupředu?

Od začátku bylo hlavní kouzlo Prague Coffee Festivalu v setkávání. Nešlo jen o kávu samotnou, ale o možnost propojit odborníky, kteří se kolem ní pohybují s nadšenci, kteří třeba teprve objevovali, že káva může být něco mnohem pestřejšího než ranní nápoj. Festival od začátku vytvářel prostor, kde se člověk mohl zastavit, ochutnávat, ptát se a hlavně se potkávat. A právě to podle nás fungovalo jak z pohledu návštěvníka, tak pořadatele. Pro návštěvníka to byl zážitek a možnost objevovat nový svět kávy, pro nás zase možnost tenhle svět spojovat a ukazovat jeho různorodost.

Základní myšlenka se přitom za ty roky příliš nezměnila: chceme kávovou kulturu přibližovat lidem a zároveň vytvářet místo, kde se může celý obor potkávat, inspirovat a posouvat dál. Velikost festivalu, podoba programu se mění a roste, ale tenhle princip zůstává stejný.

V době vzniku festivalu bylo potřeba lidem trpělivě vysvětlovat, že káva nemusí být jen hořká a přepražená, ale může mít pestré ovocné tóny. Jak se za ty roky proměnil běžný návštěvník?

Za ty roky se podle nás proměnil hlavně vztah lidí ke kávě. Když jsme začínali, výběrová káva byla pro řadu lidí novinkou a festival byl jedním z míst, kde ji mohli poprvé ochutnat a zjistit, jak široký svět chutí a vůní vlastně nabízí. Dnes už je tenhle svět mnohem dostupnější. Lidé mají možnost ochutnávat různé kávy v kavárnách, kupovat si je domů, povídat si s baristy nebo se zajímat o to, odkud jejich káva pochází. Na festival tak přicházejí s různými zkušenostmi – někdo už má svou oblíbenou pražírnu a způsob přípravy, jiný je na úplném začátku. A obojí je v pořádku.

Možná se tedy neposunul ani tak „běžný návštěvník“, jako spíš celé prostředí kolem kávy. To, co nám před lety připadalo jako něco nového a trochu exotického, je dnes mnohem přirozenější součástí kavárenské kultury. A je hezké sledovat, že lidé mají chuť objevovat dál – nejen nové chutě, ale i příběhy lidí, kteří za jejich kávou stojí.

Kávový svět umí být občas plný odborných výrazů a složitých postupů. Jak se vám daří držet festival otevřený a srozumitelný pro běžné lidi, kteří si chtějí prostě jen dát dobré kafe, a zároveň nabídnout dost hloubky pro kávové nadšence?

Obecně se primárně snažíme držet festival otevřený a srozumitelný pro všechny lidi. Pro lidi co chodí do kaváren, mají rádi kavárenskou kulturu. High level necháváme hlavně na pražírnách. Mají na festivalu prostor mluvit s hromadou lidí, které káva zajímá. 100 baristů a pražičů má cca 100 názorů, proto nechceme my vystupovat jako někdo kdo říká toto ano, toto ne. I program se snažíme nabízet pro všechny. Některá témata jsou spíše obecná, ale na své si přijde i profík.

Kolem festivalu žijí i další srdcové projekty, jako je jarní oslava filtrované kávy Filtruj! nebo vaše celoroční Kniha kaváren, která posílá lidi objevovat skvělé podniky po celém Česku. Který z těchto formátů vám osobně dělá největší radost a proč?

Za nás vlastně každý z těch projektů splňuje něco trochu jiného. Prague Coffee Festival je ta stěžejní věc, která se chystá nyní i více než rok dopředu. Během festivalu, když se vše povede, tak je té radosti najednou hrozně moc, Za víkend na festival přijde cca 8000 návštěvnictva.

Kniha Kaváren je něco co nám dělá radost celý rok. Lidé nám píší a vidíme na sociálních sítích, jak díky Knize cestují po celé republice za kafem. Plus dělá radost stovkám lidí na Vánoce pod stromečkem.

Filtruj! je naopak něco co dělá radost nám jako týmu a můžeme si tam toho dovolit trochu víc. Můžeme tyto eventy dělat na zajímavých místech a trochu více si zablbnout při plánování. Letošní cimbálovka na Filtruj! v Brně je toho skvělým příkladem.

Svět kávy i samotný festival se neustále vyvíjejí. Když se podíváte dopředu, co je pro vás na Prague Coffee Festivalu ta jedna věc, která musí zůstat navždy stejná, a v čem nás naopak v dalších letech čeká největší revoluce?

Prague Coffee Festival musí a zůstane do budoucna místo, kde najdete veliké množství pražíren a přesto si dokáže zachovat atmosféru, která se těžko popisuje a přenáší. To je zároveň náš nejtěžší úkol. Naštěstí na to nejsme sami, jedzí k nám skvělé pražírny, partneři, máme před 100 dobrovolníků, bez kterých by to nešlo a jsou duší festivalu. Letos budeme mít cca 80 pražíren z celé Evropy. Festival vytváří místo, kde se cítí dobře všichni kdo mají kávu rádi. Lidé co ji tolik neřeší a jen chtějí objevit nové pražírny a chuť, tak i baristi a lidé z oboru. Je tomu přizpůsoben doprovodný program a naše komunikace.

Největší revoluce nebo výzva je určitě prostor, kde se festival koná. Letos ještě musíme zůstat v Křižíkových pavilonech, nicméně se do nich již moc nevejdeme. Rok 2027 pak bude v tomto ohledu ve znamení další velké změny a festival se posune na místo, kde bude moci dále růst a bude zde moct být doma na následující dekádu. Zatím nechceme nic prozrazovat, ale návštěvníci letošního ročníku se to dozví v říjnu na Prague Coffee Festivalu. Obecně chceme v dalších letech festival více otevřít Evropě, Praha je hlavní město výběrové kávy.

Loni také začalo propojování kávy a kultury. Začali jsme s podcasty a koncerty, v tom hodláme určitě pokračovat, zpětná vazba na to byla skvělá. Není možné na festivalu 5 hodin v kuse jen ochutnávat kávu, proto vytváříme prostor, kde si od kávy může návštěvnictvo odpočinout. Do budoucna chceme určitě hodně propojovat kávu a literaturu. Velká část našeho týmu je čtenářstvo, takže je to jasná volba.