Aktuality Akademie Vybavení Návody a recepty Komunita

Káva & klimatická změna

Co lze změnit?

Kávu všichni milujeme, ale bohužel její produkce, zaoceánská přeprava, pražení, kavárenský průmysl (a produkce mléka) jsou stále pro planetu velkou zátěží. Přečtěte si o možných způsobech, jak snížit její uhlíkovou stopu.

redbank

20. Srpen

Rozálie Nováková

Uhlíková stopa kávy

Přesnou hodnotu uhlíkové stopy je těžké vypočítat, protože do ní zasahuje spousta proměnných. Pro představu: vypěstování kilogramu zelené kávy a jeho přeprava do Velké Británie vyprodukuje průměrně 15,33 kg oxidu uhličitého (což je množství, na jehož zpětné uložení do půdy je potřeba celý jeden malý strom). Při omezení hnojení, zlepšení využití vody a elektřiny při zpracování třešní a exportu pytlů loděmi namísto letadel tato hodnota dokáže spadnout i pětinásobně –na 3,51 kg. K uhlíkové stopě je třeba přičíst i pražení, výrobu sáčků, další přepravu aj., až se ve výsledku dostaneme k hodnotě 49 g CO2 za běžný šálek espressa. Ale pozor, u kávy s mlékem vyskočí hodnota až na 224 g CO2, kravského mléko (i maso) je totiž velmi ekologicky náročnou potravinou (u rostlinných mlék je hodnota nižší).

Jak zlepšit pěstování?

pravidelné hnojení kávovníků zvyšuje produkci

helenacoffee

Dusíkatá hnojiva? Raději ne.

Hnojiva jsou bohužel potřeba na většině farem a jelikož se půda čím dál více vyčerpává, tlak na jejich využití jen poroste. Klimatu by mohlo pomoci nejen omezení využití hnojiv na možné minimum, ale hlavně také výměnu dusíkatých hnojiv za organická.

Právě dusík, který se uvolňuje do ovzduší a stéká do vodních toků, totiž působí nejvíce problémů. Některým šikovným farmářům se ale daří kompostovat kávové slupky a vytvářet tak vlastní organická hnojiva, což je ideální a velmi praktické řešení.

helenacoffee

Kávovníku se daří ve společnosti ostatních rostlin

Birdsong

Vysazování stromů, travin a odlišných plodin

Tráva vysazená kolem kávovníků funguje jako přirozený izolační koberec. Dokáže skvěle ochlazovat lokální mikroklima a dlouhodobě zadržovat v zemi potřebnou vlhkost. Její kořenový systém spolehlivě chrání vrchní vrstvu půdy před erozí během prudkých tropických lijáků. Jakmile se navíc poseká a zetlí, slouží jako organický mulč, který zvyšuje výživnost zeminy.

Pole je také vhodné chytře rozčlenit na různorodější plodiny. Aby se půda po několika letech intenzivního pěstování nevyčerpala, je nezbytné tyto plodiny mezi sklizněmi pravidelně střídat. Tímto odklonem od monokultury farma získá dlouhodobě udržitelný ekosystém.

Kávové odrůdy by se měly na farmě pravidelně střídat

cabana

Obnova půdy a nové odrůdy

Přeměňování orné půdy v pastviny, meze a lesy, před opětovným využitím pro pěstování je většinou schůdné jen pro zámožnější farmáře s velkými pozemky, kteří pouze prostřídají rozmístění dílčích jednotek. Pro většinu kávových farmářů je to ale bohužel neproveditelné.

Velkou pomocí jim ale na druhou stranu může být obměňování kávových odrůd a získání nově vyšlechtěných kultivarů. Jelikož jsou nové odrůdy většinou šlechtěny pro větší odolnost vůči změnám počasí, škůdcům a nemocem, farmářům déle vydrží a nebude třeba je tolik hnojit a postřikovat – postřiky jsou totiž dalším dílkem skládačky zatížení životního prostředí.

cabana

Barn

Kávovník ocení i stín

V mnoha ohledech je ideální kávovníky pěstovat tzv. shade-grown, v zastínění stromů. Tento způsob, pěstování kávy tak trochu „na divoko“, mimo dokonalé řádky plantáže, totiž pomáhá nejen planetě a zvířatům, ale i výsledné chuti kávových zrnek. Například dle studie provedené v kooperaci Prosperidad de Chirinos v Peru, za rok jejich kávovníky na farmě dokázaly zachytit 16,9–21,63 tun CO2 na hektar. Při shade-grown pěstování ale na stejné farmě hektar půdy uložil 27.9 - 257.8 CO2 za rok!

A jak je to s vodou?

Zpracování kávy, zejména pak oblíbená promytá (washed) metoda, je historicky spojeno s obrovskou spotřebou vody. Během fermentace a praní zrn se na běžných plantážích spotřebují tisíce litrů, což v tropických oblastech často představuje zátěž pro místní ekosystém. Moderní pěstování kávy naštěstí mění pravidla hry směrem k udržitelnosti.
Inovativní farmáři dnes zavádějí chytré systémy cirkulačního využití, kdy se voda po zpracování přírodně filtruje v dekantačních nádržích a vrací se zpět do oběhu. Stále častěji se také přechází na chytrou filtraci a využívání nepitných, ale pro kávu zcela nezávadných vodních zdrojů, čímž se šetří cenné zásoby té pitné pro místní obyvatele. K šetrnějšímu přístupu navíc přispívá i rostoucí popularita naturálního či anaerobního zpracování. Zodpovědný farmář tak dnes dokáže produkovat špičkovou kávu a zároveň plně respektovat vodní zdroje naší planety.

Farmáři se musejí přizpůsobit klimatické situaci

Barn

Edukace je zásadní

Klimatická krize nečeká a kávový průmysl čelí obrovské výzvě. Chceme-li kávu zachránit, klíčem je vedle ekologie důsledná edukace a přímá podpora farmářů. Ti se musí rychle přizpůsobovat extrémním výkyvům počasí, což bez sdílení moderních poznatků zkrátka nezvládnou.

Tento boj je navíc tvrdým závodem s časem. Kávovník roste pomalu a nové sazenice plodí až za několik let. Než se inovace a odolnější odrůdy propíšou do celého řetězce, může uběhnout i patnáct let. Změny, do kterých farmáři s pomocí investují dnes, tak přinesou ovoce ve světě s už úplně jiným klimatem. S udržitelnými kroky se proto musí začít okamžitě.

Barn

Přečtěte si další články ze série