KOFIO MAG

Experimentální zpracování

Culturing

Pivo, víno, kefír, kváskový chléb... co má tahle rozmanitá čtveřice společného? Odpověď: kvasinky zodpovědné za proces kvašení a další mikroorganismy. A teď se k výčtu přidává i káva!

Langora
14. Prosinec
Šárka Žvejkalová
Šárka Žvejkalová

Co to je culturing

Při culturingu farmář záměrně přidá do fermentace vybrané kvasinky nebo bakterie, místo aby spoléhal jen na to, co se do kávy dostane z okolí. Culturing dává farmářům větší kontrolu, díky níž mohou ovlivnit chuť i kvalitu výsledné kávy s větší přesností a opakovatelností.

Kouzlo kvasinek a bakterií

Fermentace s pomocí mikroorganismů ukazuje, jak se výběrová káva neustále posouvá a inspiruje třeba ve vinařství nebo pekařství. Farmářům tahle metoda dává do ruky silný nástroj. Můžou díky ní vyladit chuť, zvýšit kvalitu a udržet stabilní výsledek i u náročnějších lotů. Zejména jde o zefektivnění samotné fermentace.

A co z toho máme my, kávoví nadšenci? Ještě pestřejší paletu chutí od tropického ovoce až po jemné květinové tóny, které byste spíš čekali v šálku čaje než kávy.

Proč se musí fermentace s kvasinkami pečlivě hlídat?

Jsou mikroorganismy všude?

Fermentace (nebo taky kvašení) je úplně přirozený proces, který se spustí hned poté, co se kávová třešeň utrhne z keře.
U klasických metod, jako je promytá nebo suchá, probíhá většinou samovolně. Kvasinky a bakterie, které jsou všude kolem (na slupce třešní, ve vodě, ve vzduchu nebo na nářadí), si začnou pochutnávat na cukrech v dužině a při tom vytvářejí spoustu zajímavých látek. Třeba kyseliny, estery nebo alkoholy. Tyhle drobnosti pak proniknou až do kávových zrn a mají zásadní vliv na to, jak bude šálek chutnat.

Kde je tedy rozdíl?

Bla

Spontánní fermentace

Spontánní fermentace

Při spontánní (divoké) fermentaci se producent spoléhá na to, co se přirozeně vyskytuje na třešních a v prostředí. Je to tak trochu „divočina”! V nádrži zuří směs různých druhů kvasinek a bakterií, které mezi sebou soutěží.

Řízená fermentace

Řízená fermentace

Řízená fermentace s přidanými kvasinkami nebo bakteriemi připomíná dirigovaný orchestr. Když farmář přidá dostatečné množství vybraného kmene, přetlačí početně většinu ostatních mikroorganismů a fermentace se ubírá hlavně jeho režií.

Jak to funguje?

  1. Příprava zrn: Farmář očistí a odslupkuje zralé třešně a dá je do nádrže. Všechno musí být čisté, aby to nekazily nežádoucí mikroby.
  2. Přidají se mikroorganismy: Tady přichází hlavní hvězdy - kultivované kvasinky a bakterie, které se přidají buď jako prášek, nebo tekutina. Jsou vybrané tak, aby vytvořily přesně takové chutě, jaké farmář chce.
  3. Fermentace pod dohledem: Kvasinky se pustí do cukrů v dužině a během několika desítek hodin vytvářejí aromatické látky. Ty se vsáknou do zrna a ovlivní chuť. Celý proces je pečlivě hlídaný. Farmář sleduje pH, teplotu a vůni.
  4. Stopka a sušení: Až je čas fermentaci zastavit, zrna se několikrát propláchnou vodou a jdou schnout na slunce nebo do sušiček. 

Příběh Laktické macerace

První experiment v Salvadoru
Farmářka Aida Batlle zkouší přidat vinařské kvasinky ke své sklizni. Je to první zdokumentovaný pokus o řízenou kvasinkovou fermentaci kávy vůbec.
Kvasinky přímo pro kávu!
Scott Laboratories vyvíjí první specializované kmeny kvasinek přímo pro kávu. Aida Batlle je testuje a dál rozvíjí metodu s lepšími výsledky.
Po 2015
Farmáři v Kolumbii, Kostarice či Panamě začínají s vlastním vývojem fermentačních protokolů s mikroorganismy, často inspirováni vinařstvím.
Od roku 2020
Kávy z řízené fermentace se objevují na světových soutěžích. Kvasinky se stávají klíčovým nástrojem pro tvorbu výrazných chutí a aroma.

Co mikroorganismy přinášejí?

-

Stabilita a konzistence

Stabilita a konzistence

Díky přidání vybraných kmenů může farmář zopakovat obdobný chuťový profil napříč různými sklizněmi či loty, což je pro pražírny i kávomily ceněné.

Vysoká kvalita a skóre

Vysoká kvalita a skóre

Řízená fermentace umožňuje dostat z kávových zrn intenzivnější a čistší chutě, než by se mnohdy podařilo spontánně. Studie ukazují, že mikroorganismy můžou zvýšit cupping skóre o několik bodů.

Variace tónů

Variace tónů

Proces otevírá dveře k tónům, které by se ve standardně zpracované kávě možná vůbec neobjevily. Typicky zvyšují vnímanou ovocnost a květinové nuance.

I tato metoda má své nevýhody

Fermentace s kvasinkami a bakteriemi otevírá nové chuťové světy, ale není to bez rizik. Vyžaduje víc znalostí, péče i vybavení, a někdy může potlačit přirozený charakter kávy

  • Méně „kávová” chuť: Kvasinky dají kávě svůj vlastní podpis. To může být super, ale zároveň potlačí přirozený charakter odrůdy a místa původu. Někomu to může vadit.
  • Náročnost a náklady: Je potřeba dražší vybavení, znalosti a kvalitní mikroorganismy. Malé farmy na to často nemají prostředky ani přístup.
  • Riziko chyb: Když není proces dobře ohlídaný, může se pokazit. Kvasinky a bakterie nezaberou, vzniknou divné chutě nebo převáží jiné mikroby.
  • Etická otázka: Někomu vadí, že se káva „uměle” vylepšuje. Hlavně pokud to dělají až pražírny z levných zrn, pak to podle kritiků není fér vůči farmářům.
Káva z kvasinkové fermentace chutná často po tropickém ovoci nebo výrazně květinově.
Envato

Ovocná bomba!

Káva z kvasinkové fermentace chutná úplně jinak, než na co jsme běžně zvyklí!

V šálku často najdete explozi tropických chutí. Připomíná třeba ananas, mango nebo marakuju, někdy i sladký hrozen nebo červený rybíz. Nechybí výrazná květinovost (jasmín, růže, ibišek), ale i tóny, které evokují fermentované nápoje jako cider, šumivé víno nebo lehký rumový nádech.

Celkový dojem je sladký, voňavý a extrémně šťavnatý. Některé kávy chutnají skoro jako ovocná limonáda nebo bonbon. Mňam!

Jak to vypadá v přímém přenosu?

Podívejte se na proces zpracování kávy pomocí kvasinek zblízka.