KOFIO MAG

Madagaskar

Skrytý kávový klenot Indického oceánu

Když se řekne Madagaskar, málokdo si představí šálek výběrové kávy. Přesto tento ostrov představuje jednu z nejzajímavějších kávových lokalit světa, kde se střetává koloniální historie masového pěstování s fascinujícími odrůdami, které nikde jinde na Zemi nenajdete.

10. Září
Tereza A. M.
Tereza Agnes Morvai

Za hranicemi vyhlášených vanilkových plantáží

Když se řekne Madagaskar, většina lidí si představí pravou vanilku, prastaré baobaby nebo lemury. Není divu, tento ostrovní stát dodává na světový trh naprostou většinu veškeré vanilky. Mnohem méně známé už je, že zásadní roli v životě místních obyvatel hraje také káva

Pro stovky tisíc drobných zemědělců představuje kávovník klíčový zdroj obživy. Pěstují ho na malých rodinných políčkách ve stínu banánovníků a koření, přičemž většina produkce dnes zásobuje domácí trh nebo putuje do světa jako méně nápadná součást běžných kávových směsí.

Jak se z ostrova stala kávová velmoc

Pěstování kávovníků na Madagaskaru nastartovala ve velkém francouzská koloniální správa na začátku 20. století. Vlhké východní pobřeží se ukázalo jako ideální prostředí pro robustu, která se rychle stala jednou z hlavních vývozních plodin ostrova.

Během 70. a 80. let minulého století patřil Madagaskar k největším africkým exportérům kávy na světě s roční produkcí přesahující 80 tisíc tun zrn.

Čím je Madagaskar pro světovou kávovou vědu naprosto unikátní?

 

Pád kávy a nástup vanilky

Zásadní zlom přineslo znárodnění obchodu v 70. letech a následný pád mezinárodních kávových dohod. Státní monopol vyplácel pěstitelům nízké výkupní ceny, což vedlo k zanedbání plantáží. Když navíc v 90. letech prudce vzrostla světová cena pravé vanilky, farmáři dali přednost výnosnějšímu koření. Kávový export pak kvůli zničené infrastruktuře a častým cyklónům téměř utichl.

Genetický poklad v pralese

Věděli jste, že na Madagaskaru roste zhruba 60 endemických druhů divokých kávovníků, které nenajdete nikde jinde na světě? To představuje téměř polovinu všech známých druhů kávovníku na naší planetě.
Řada z nich ze skupiny Mascarocoffea je navíc přirozeně bez kofeinu. Pro botaniky a šlechtitele představují tyto divoké rostliny klíč k budoucnosti kávy, protože v sobě nesou genetickou odolnost vůči suchu, chorobám i oteplování klimatu.

Kde se kávovníkům na ostrově daří?

Madagaskar nabízí pro pěstování kávovníků dva zcela odlišné světy. Většina úrody pochází z vlhkého pásma podél východního pobřeží, kde tropické klima a nízká nadmořská výška vyhovují odolné robustě.

Naopak ve vnitrozemí, na sopečné centrální vysočině kolem jezera Itasy ve výškách nad 1 200 metrů nad mořem, panují mírnější teploty i chladné noci, které vytvářejí skvělé podmínky pro pěstování výběrové arabiky.

Madagaskarská robusta

 

Jemnější chuťový profil

Jemnější chuťový profil

Místní robusta (především odrůda Kouillou) bývá chuťově čistší než běžná asijská produkce. Nabízí velmi plné tělo s tóny hořké čokolády, pražených lískových ořechů a exotického dřeva.

Růst v pralese mezi kořením

Růst v pralese mezi kořením

Na ostrově téměř nenarazíte na rozsáhlé monokultury. Kávovníky rostou přirozeně v lesních zahradách pod stínem banánovníků, vanilky a hřebíčku, což jim zajišťuje dostatek vláhy i živin bez chemie.

Šance pro výběrovou scénu

Šance pro výběrovou scénu

S rostoucí oblibou výběrové robusty (Fine Robusta) začínají farmáři zkoušet promyté zpracování i precizní sušení na afrických lůžkách, což kávě otevírá cestu do moderních pražíren.