KOFIO MAG

Nízkokofeinové kávovníky

Jak na (skoro)decaf bez složitých procesů

2. Srpen
Rozálie
Rozálie Nováková 1038x

Kde se poprvé objevil nízkokofeinový druh?

V roce 1984 byl v Keni objeven nový druh kávovníku, Coffea pseudozanguebariae a poté v Kamerunu v roce 2004 Coffea charrieriana. Vědci-kávomilové nastražili uši a vytáhli tužku a papír – ukázalo se totiž, že oba druhy přirozeně ve svých listech a plodech postrádají kofein.

Fotka: Coffea charrieriana

Co je to decaffito?

Revoluční objev kávovníků s nízkým obsahem kofeinu samozřejmě nenechal mnoho kávomilů chladnými. Zvláště v Brazílii, která dokonce zavedla na všechny kávové bezkofeinové druhy vlastní trademark Decaffito. Myšlenka získávat bezkofeinovou kávu přímo jejím pěstováním namísto procesování zrnek byla úžasná – bohužel realita toto nadšení rychle zbrzdila.

Vylitá káva

Proč mají přirozeně málo kofeinu?

Decaffito mají mutace v genech pro kofein-syntázu (enzym, který normálně přeměňuje theobromin na kofein). Theobromin možná znáte spíš z čokolády, kde je zodpovědný za její hořkost. U decaffito kávovníků ale tato přeměna neprobíhá, takže se theobromin v rostlinách hromadí a způsobuje ještě výraznější hořkou chuť.

Když přirozený bezkofein není výhra

Chuť se dá u běžných kávovníků vylepšit křížením s kvalitnějšími odrůdami, u decaffito je to ale složitější. Kofein se totiž v rostlině tvoří díky spolupráci více genů. Při křížení s Arabikou se proto potomkům většinou částečně vrátí schopnost kofein vyrábět. K tomu mají decaffito rostliny často problém s rozmnožováním (některé jsou úplně sterilní), mívají zdeformovaný tvar keře a velmi nízkou produktivitu.

Fotka: sazenice kávovníků

Bezkofeinové linie arabiky

Vědci v brazilském institutu Agronomic Institute of Campinas se začali pídit po existenci bezkofeinových linií přímo v rámci druhu Arabika. Skutečně se jim to zadařilo a to mezi nespočtem linií oblíbené etiopské variety Heirloom. Tři nové linie pojmenovali AC1, AC2 a AC3.

  • Mají přirozeně málo kofeinu ( ~0.07 % oproti standardním 1.2-1.5 %).
  • Mají zároveň významně málo theobrominu.
  • Díky tomu jsou velmi chutné – jejich kvalita chuti je při cuppingových testech dokonce srovnávaná s brazilskou odrůdou Mundo Nuovo
  • Bohužel nejsou moc produktivní a nemohou tak samy o sobě být rozumnou volbou pro farmáře (využívají se ke křížení).
Třešně odrůdy Laurina

Naděje jménem Laurina

Réunionská Laurina přezdívaná také Bourbon Pointu obsahuje třetinu až polovinu běžného množství kofeinu. Jako odnož Bourbonu si toto pojmenování zasloužila pro svou neobvyklou zašpičatělost zrnek, třešní i stromku. Přes tuto pichlavost je ale jinak v chuti velmi jemná a lehoučká, s velmi nízkou aciditou a mnohem větší sladkostí, než je u Bourbonu zvykem.

  • Tóny fíků, sladkého taragonu, ořechů, papáji a populárních britských ovesných sušenek Hobnob v příjemných krémových až mléčných tónech.
  • Je náročnější na množení, ale její popularita roste a rozšířila se již i do Guatemaly, Nikaraguy a Brazílie.

Fotka: třešně odrůdy Laurina