KOFIO MAG

Jemen

Pěstitelská země kávy

Jako je Etiopie matkou kávy, Jemen by se mohl považovat za její jesle - byli to Jemenští Súfisté, kteří při svých dlouhých nočních modlitebních rituálech začali připravovat povzbuzující kávu a to už ve 13. - 14. století. Důkazem kávové kultury v Jemenu je i přístav Al-Makhā, pod jehož názvem se káva exportovala (Mocha coffee), a po kterém se dnes jmenuje slavná moka konvička i oblíbený kávovo čokoládový nápoj.

29. Březen
AutoHR
Redakce 1226x

Co v článku o Jemenu najdete?

Stručný interaktivní přehled:

Historie Jemenské kávy

Prapočátky kávového nápoje

Prapočátky kávového nápoje

Jestli je nějaký stát v pěstování kávy opravdu unikátní, ať už historicky, kulturně, či výslednou chutí, je to Jemen - protože tak, jako má Kanada svůj javorový sirup, Francouzi víno a Peršané své koberce, Jemen má - kávu. Byť s největší pravděpodobností kávovník pochází z Etiopie, byl to právě Jemen, který jako první začal s přípravou kávy a jejím exportem a to už v neuvěřitelném 13. - 14. století. Tehdy objevili povzbuzující účinky kávy muslimští Súfisté, kteří ji konzumovali aby vydrželi vzhůru při svých dlouhých nočních modlitebních rituálech.

Globální obchod s kávou

Součástí ekonomiky se ale káva stala až s příchodem Osmanské říše v 16. století, kdy Osmané poznali její lukrativnost a začali s obchodem na globální úrovni. Možná čtenáře napadne, jak vlastně vypadal takový globální obchod v dávném 16. století - káva se nejprve shromáždila v Jemenském přístavu Al-Makhā, poté se na lodích převezla přes celé Rudé moře na sever k Suezu, tam se naložila na velbloudy a dopravila do egyptského přístavního města Alexandrie, odkud už se na lodích Nizozemské východoindické společnosti převezla do Evropy a rozvezla do všech jejích států.

Káva jako nejdražší osmanský klenot

Káva jako nejdražší osmanský klenot

A je to právě přístav Al-Makhā, jehož název se stal téměř synonymem pro jemenskou kávu - Nizozemci prodávali dovezenou kávu jako Mocha Coffee, což se následně přeneslo i do názvu známé italské moka konvičky a dnešního čokoládovo kávového nápoje. Osmané si toto své kávové bohatství velmi přísně střežili, protože si byli vědomi, jak lukrativní pro ně je. Dokonce zakázali jakýkoliv vývoz zelených zrnek, přes hranice mohla káva pouze pražená, vařená, či mletá, aby se zrnka nemohla uchytit a pěstovat jinde.

Káva propašována ve vousech?

Po 150 let se jim to opravdu dařilo, pak ale procházel přes Jemen poutník Baba Budan při návratu z Mekky, který ve svých vousech propašoval sedm kávových zrnek do Indie a nedlouho poté se dostalo několik semenáčků do rukou Dánska, které  je poslalo darem Jávě, své tehdejší kolonii, a Osmané tak o svůj monopol přišli. Jelikož Dánové velmi tlačili na rozvoj pěstování ve svých koloniích, začátkem 18. století se jim během pěti let podařilo naprosto přeorientovat odkup na Indonésii a najednou bylo 90 % kávy namísto z Jemenu z ní. Díky kolonialismu se v 18. století začalo šířit pěstování a export po celém světě a na Jemen a místní kávové kořeny se pomalu zapomínalo.

Pěstování a zpracování

Modernizaci farmáři odmítají

Modernizaci farmáři odmítají

Místní ale na kávu nezanevřeli, naopak si ji stále udržují jako svůj kulturní poklad. Na pěstitele je dnes fascinující pohled, přistupují totiž k pěstování úplně stejně jako před stovkami let - industrializace? mechanizace? chemická hnojiva a postřiky? to tu opravdu nenajdete. Vše se zde dělá ručně, hnojí se pouze živočišným hnojivem, o sobotách se pálí traviny, aby se vyhubili škůdci a kávové třešně se zpracovávají - až na výjimky - pouze původní suchou (naturální) metodou.

Péče o kávu jako o vlastní děti

Káva zde není pouhým produktem, je to tradice a hluboká vášeň. Farmáři se drží hesla: "kávě musíš věnovat takovou péči, jakou bys věnoval svému vlastnímu dítěti." Toto rčení v sobě nese hluboký význam a ti, kteří měli to štěstí a navštívili místní kávové farmy, mohou potvrdit, že je to více než jen slova. Farmáři s kávou nezacházejí jako s obyčejným zbožím. Jejich vášeň a odhodlání je vidět v každém zrnu. Jedním z nejpozoruhodnějších rysů Jemenu je skutečnost, že jeho káva se nikdy nestala komoditkou.  V době globalizace a komercionalizace je to skutečně světový unikát, což svědčí o hlubokém respektu k tradičním hodnotám a přístupu ke kávě.

Oblíbené suché zpracování

Oblíbené suché zpracování

Důvodem, proč je v Jemenu rozšířené primárně suché (naturální) zpracování třešní, je zdejší suché klima ideální pro sušení sklizených kávových třešních na vzduchu. Obdělávatelná půda v Jemenu tvoří jen 3 % rozlohy a i ty je třeba často uměle zavlažovat, aby se zde plodinám dařilo. Farmáři se tedy musí snažit šetřit každou kapku vody a k tomu se snaží pomáhat i nezvyklým pěstováním na terasách vytesaných do skalnatých úbočí. Kávové farmy pak trošku vzhledem připomínají mystické čajové plantáže.

Odrůdy jsou podmínkám přizpůsobené

Na druhou stranu alespoň Jemen může poskytnout kávovníkům dostatečnou nadmořskou výšku, kterou milují, a to zvláště v regionech Sana’a, Raymah, Mahweet, Sa’dah a Hajjah. Suchu jsou i trochu přizpůsobené místní kávové odrůdy, odvozené od odrůd Typica i Bourbon, pro příklad Mocha a mnoho a mnoho variet spadajících do rodiny Heirloom jako jsou Mattari, Ismaili, Harazi, Dawairi, Sanani, Raymi, Kubari, Tufahi, Udaini a Jua’ari.

Zpracování není vždy dokonalé

Zpracování není vždy dokonalé

Byť je výše zmíněno, že se o kávu zde velmi pečuje a vše se dělá ručně, bohužel to často nutně neznamená záruku vysoké kvality zpracování - kávovníky se sklízejí párkrát za sezónu celé (namísto průběžného sklízení pouze zralých třešní) a tak se sklidí i třešně nedozrálé a přezrálé. Vzhledem k tomu, že veškeré zpracování se dělá ručně, může někdy docházet k nedokonalému odslupkování. Navíc se často třešně suší na střechách domů farmářů v tlustších vrstvách, což vede ke snadnému rozvoji defektů a hnilob. 

Zrnka ale dokážou překvapit

Když se ale zadaří vyprodukovat kvalitní zrnka, potěší na duši opravdu unikátními chutěmi typickými pro zdejší krajinu, které jinde na světě nenajdeme - velmi komplexní a aromatické, plné hutné šťavnatosti sušených fíků, broskví a bobulového ovoce s něžnějšími tóny jasmínu, občas doplněné o kořeněné či alkoholové podtóny, které ještě více prohlubují celkový zážitek a dodávají kávě onen mystický charakter, tak typický pro krajinu Jemenu.

Kávová kultura v Jemenu

Pochoutka z třešní Quishr

Pochoutka z třešní Quishr

Místní si zde užívají i popíjení tzv. Quishr, či Q’shr, což je obdoba jihoamerické Cascary. Cascara se připravuje pomocí sušených kávových slupek, které se zalévají horkou vodou podobně jako čaj. U nápoje Quishr jsou slupky doplněné ještě navíc o sušený pergamen (tenkou blanku obklopující kávové zrnko). Často se popíjí se zázvorem a skořicí. Výsledný nápoj je sladké chuti, plný kofeinu a antioxidantů.

Občanská válka poškozuje i kávu

Jemenský kávový průmysl bohužel aktuálně velmi trpí, jelikož je ohrožen místní občanskou válkou, která zde trvá už od roku 2014. Poškozená infrastruktura, vojenské kontroly a nefunkčnost ministerstev zodpovědných za certifikaci umožňující export jsou jen špičkou ledovce bránící prodeji jemenské kávy. Budeme jen doufat, že se situace v Jemenu co nejdříve vyřeší a tyto kávové jesličky nám brzy zase nabídnou své skvosty.

Nádherný Jemen

Pár fotek této krásné země

Rádi vám poradíme

Nabídka

Informace

Copyright © 2026, Bitforce, s.r.o.
Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie.