Tato indonéská káva potěší milovníky zemitých a bylinných tónů. Pro Sumatru se jedná o typický chuťový profil, mezi jinými výběrovkami se ale výrazně odlišuje. Káva ze Sumatry se vyznačuje plným tělem, divokými, zemitými až kořeněnými tóny a nízkou aciditou.
Ačkoliv je Indonésie obrovské souostroví (čítající více než 18 000 ostrovů), káva se pěstuje pouze na několika z nich. Jedním (a největším) z těchto výjimečných ostrovů je i Sumatra.
Tato zrnka pocházejí z okolí jezera Toba — největšího přírodního jezera Indonésie. Jezero je 100 km dlouhé, 30 km široké a až 500 m hluboké. V nadmořské výšce přes 1000 metrů se v severní části jezera nachází vesnice Sipangan Bolon, která se rozkládá kolem pohoří Bukit Barisan. Tato vesnice je sídlem družstva Kopi Toba, které sdružuje asi 500 rodinných podniků z okolí. Členství v družstvu umožňuje zemědělcům spolupráci při zpracování a sklizni, zároveň mohou svůj produkt pěstovat víc udržitelně tak, aby byl dopad na životní prostředí minimální.
Kávové třešně byly zpracovány metodou Gilling Basah. Tato metoda je typická pro drobné zemědělce na ostrovech Sumatra, Papua, Flores, nebo Sulawesi. Zralé kávově třešně jsou po sběru mechanicky zbaveny slupky. Následně jsou zrnka (stále obalena množstvím dužiny) ponechána odpočívat, čímž započne přirozená fermentace. V poslední fázi jsou zrnka promyta a sušena. Protože je na zrnku stále velké množství dužiny, sušení probíhá ve dvou fázích. Jakmile relativní vlhkost dosáhne asi 30% jsou zrnka loupána a znova sušena, dokud relativní vlhkost dosáhne 12%. Tato metoda je důvodem zemitých tónů a nízké acidity, tedy klasického profilu indonéského šálku. Zpracování Gilling Basah do šálku také přináší kořeněné a dřevité (někdy až zatuchlé) tóny.
- Nadmořská výška: 1 100 - 1 280 m n. m.